Jak se tvoří znak ?

Následující řádky vznikly jako základní informace pro pracovníky obecních úřadů, starosty a členy zastupitelstev, kteří se rozhodli nechat pro svou obec zpracovat návrh obecního znaku (erbu) a podílet se na této tvorbě jako spolutvůrci. Účelem tohoto textu je nastínit, jakým způsobem se znaky navrhují.

Nové znaky obcí by měly být navrženy podle stejných heraldických pravidel, jako byly po staletí vytvářeny znaky šlechticů, měst či znaky církevní. Tvůrce ani spolutvůrce nového znaku by tedy neměl vytvářet nová pravidla, ale opravdu pouze nový znak. Není-li vůle vytvořit znak v intencích tradičních pravidel, je na zváženou, zda by nebylo rozumnější namísto znaku vytvořit pro obec logo či emblém, pro jejichž tvorbu jsou pravidla podstatně liberálnější.

Dodržení heraldických pravidel při tvorbě znaku však není pouze výrazem úcty k tradicím, ale má i své dobré praktické důvody. Znaky vytvořené podle heraldických zásad jsou kontrastní, jednoduché a přehledné.

Nechceme zde rekapitulovat heraldické zásady, protože by to bylo spíše ke škodě věci. Vybírat jenom některé by totiž mohlo být velice zavádějící a na to, abychom uvedli všechny by bylo potřeba podstatně více prostoru.

Pokud se týká volby figur (dělíme je na obecné a heroldské) a tinktur (tak souhrnně nazýváme barvy a kovy), je dobré držet se precedensů, podle kterých vznikly znaky většiny evropských a českých měst a koneckonců i většina novodobých obecních znaků. Obecně se jedná o využití symboliky charakterizující nějakým způsobem daný sídelní útvar.

Nový znak obce by měl být co nejjednodušší. Heraldicky nejčistší je nový znak s jedinou figurou. Pochopitelně, že každá obec se chce na svém „štítu“, který je z hlediska heraldiky štítem doslova, prezentovat v co nejširším záběru. Mělo by však být snahou každého zastupitelstva snažit se ve shodě nalézt to jediné nejpodstatnější, co obec charakterizuje. Za důvod pro vytvoření nového znaku o více polích či s větším množstvím figur lze považovat snad pouze případ, kdy „velká obec“ sestává z více menších historických sídelních útvarů.

Ukázka heraldicky ideálních erbů:

Jestli jste se vzhlédli v honosných šlechtických erbech o mnoha polích s mnoha figurami, jaké jsou občas k vidění na zámcích, vězte, že tyto znaky do této podoby dospěly někdy i stovky let dlouhým vývojem a vznikly kombinací a slučováním znaků původně zcela prostých. A přesto, že takovéto znaky se ještě vmístí do hranic heraldických pravidel, rozhodně tvorbu podobných nových znaků nedoporučujeme. Přebujelá pestrost těchto v konečném důsledku vlastně nevýrazných a nepřehledných znaků, dnes není považována za přednost, nýbrž za ukázku tak zvaného „úpadku heraldiky“. *)

Erb Schönbornů. Ač heraldicky správný, rozhodně nevhodný k napodobování v nové současné obecní heraldice.

Vždyť znak je možno v budoucnu u příležitosti různých významných událostí polepšit (přidáním dalšího pole; další figury; srdečního štítku apod.) a u znaku, který už jako „polepšený“ vznikl potom může pro skutečné polepšení chybět prostor.

   Výše uvedené se vztahuje k problematice znaků – erbů. Pokud se týká praporu, měl by být zjednodušeným obrazem znaku. Barvy praporu by měly vycházet z tinktur erbu. Figury mohou být vypuštěny nebo zjednodušeny.

Za důležitou informaci také považujeme fakt, že vlastník znaku (obec, město či v monarchiích i šlechtic) není při používání erbu limitován výtvarným stylem prvního tvůrce, ale může znak nechat nakreslit jakýmkoliv výtvarníkem znalým heraldických pravidel a tak jej používat. Závazný je pouze popis, neboli blason.

A ještě rada na závěr: Pokud chcete do tvorby znaku a praporu zainteresovat celou obec (například formou referenda, sběrem názorů a podnětů obyvatel…), učiňte příslušné kroky ještě před zahájením vlastní práce na podobě obecních symbolů. Pokud necháte obyvatele, aby se vyjádřili k již hotovému návrhu nebo návrhům, můžete si být zcela jisti, že veškerá do té doby vykonaná práce přijde vniveč a může se snadno stát, že ještě po mnoho let nebudete mít nejmenší chuť si práci na návrhu obecních symbolů zopakovat.

Na případnou spolupráci se těší

Jan Severa a Jiří Šuk